Opus Dei

Náš Pán Ježíš Kristus učil, že chce-li být člověk spasen, musí zachovávat přikázání, které vyjadřují podstatu přirozeného mravního zákona. První přikázání je dvojí: láska k Bohu a láska k bližnímu z lásky k Bohu.

Druhé přikázání předepisuje respektovat jméno Pána a třetí přikázání přikazuje světit sváteční dny.

Eucharistie je památka Kristovy velikonoční oběti, zpřítomnění a svátostné obětování jeho jediné oběti v liturgii církve.

Ježíš Kristus přijal lidskou přirozenost, aniž by přestal být Bohem: je pravý Bůh a pravý člověk.

Vtělení je důkaz par excellence (po výtce) Lásky Boha k lidem, neboť v něm je to Bůh sám, kdo se dává lidem a bere na sebe účast na lidské přirozenosti v jednotě osoby.

Ježíš zemřel za naše hříchy (srov. Řím 4, 25), aby nás z nich vysvobodil a zachránil nás pro život nadpřirozený.

V dějinách spásy se Bůh zjevil jako Osoba, stvořil a vychovával svůj lid, aby střežil jeho Slovo a připravil ho na vtělení Ježíše Krista.

Existuje Bůh? Zásadní otázka, kterou si klade každý člověk. Protože pokud Bůh existuje, všechno se mění: život, láska, přátelství, bolest... Následující text odpovídá na otázku, která je důležitá nejvíce ze všech.

Dopis od Mons. Fernanda Ocárize z 5. dubna 2017. Před blížícím se Svatým týdnem připomíná prelát ústřední postavu Ježíše Krista v životě křesťana.

Benedikt XVI. napsal knihu o Ježíši Kristu. Jmenuje se „Ježíš z Nazareta; od křtu v Jordánu k Proměnění.“