Milovaní, ať Ježíš opatruje mé dcery a syny!

Uplynuly už tři měsíce, co papež vyzval v přípravě na příští jubileum, „znovu objevit velký význam a naprostou nutnost modlitby v osobním životě, v životě církve a ve světě“ (Anděl Páně, 21. 1. 2024).

Jedná se o znovuobjevení, které můžeme s Boží milostí různými způsoby uskutečňovat každý den. Někdy znovu objevíme Pánův pohled, který nás vede k rozjímání beze slov, jež vychází z lásky. Jindy se modlitba projeví spíše jako osobní úsilí a boj proti všemu, co by nás mohlo odvádět od Pána. Často se dialog s Bohem projeví v oněch ústních modlitbách, které jsme se naučili v dětství a které nás vedou k trvalému postoji adorace a prosby.

V každém případě budou všechny tyto způsoby modlitby živeny stejným duchem, jak zdůraznil svatý Josemaría: „Odvažuji se tvrdit a nebojím se, že bych se mýlil, že existuje mnoho, nekonečně mnoho způsobů, jak se modlit. Ale já bych si přál, abyste se modlili jako Boží děti.“ (Boží přátelé, č. 243) Vědomí našeho Božího synovství nám pomůže modlit se vždy s důvěrou a prostotou dětí.

Zvláště bych vám chtěl připomenout význam prosebné modlitby. Je mnoho věcí, za které je třeba se modlit, jak jsem už opakoval v několika posledních měsících: za mír ve světě, za církev, za Dílo. Je to tajemství, že Bůh se na nás spoléhá, že ho budeme o něco prosit. Není to však proto, že by to potřeboval, ale proto, že samotná naše prosba je pro nás dobrodiním, neboť tak uznáváme, že sami nemůžeme a nejsme připraveni přijmout Boží milost. V tomto smyslu vás znovu prosím, abyste se nadále modlili za práci na úpravě stanov. Jak mám ve zvyku říkat, půjde to dobře, protože omnia in bonum (všechno napomáhá k dobrému), ale budeme-li se modlit více, půjde to lépe.

S velkou láskou vám žehná

váš Otec

Řím, 20. dubna 2024