Justin Gillespie, Američan se širokými rameny, který se na svět dívá téměř z dvoumetrové výšky, je jedním z 38 věřících Opus Dei, kteří přijmou kněžské svěcení v Římě od Mons. Javiera Echevarríi.
Justin vysvětluje, jak začal žít ducha Opus Dei: „Postupně jsem během této doby objevil klid a štěstí, které jsem předtím neměl.“ Budoucí otec Justin, který vystudoval anglickou literaturu, dodává, že toto povolání mu otevřelo nové obzory, i když na cestě, která není vždy nejsnadnější. „Křesťanské povolání je něco jako když dostaneš mail nebo když ti zavolá Bůh a řekne ti: "Ahoj Justine, mám pro tebe plán!“ Je to dlouhý proces naplněný modlitbou.
"PRVNÍ MŠE - ZA DUŠI MÉHO OTCE"
Svěcení se bude konat v bazilice svatého Evžena, ve 4 hodiny odpoledne. Týden předtím se novosvěcenci duchovně připravují, zkouší si obřad a prosí o modlitbu za sebe a za svou věrnost.
Jejich rodiče a přátelé přijíždějí do Říma z pěti kontinentů, i když ne všichni příbuzní se mohou zúčastnit: „Můj otec se jmenoval Emilio a zemřel, když jsem měl sotva třináct roků“ - vypráví Kolumbijec Andrés Felipe Suárez. „Miloval svět a rozhovory o zajímavých tématech. Byl pokřtěn a měl už od dětství velkou lásku k Panně Marii, ale vyhýbal se jakémukoliv veřejnému náboženskému projevu. Mám na něho milou vzpomínku, plnou lásky a obdivu. Chtěl bych slavit svou první mši v Medellínu za něho.“
"TOUHA PO RIU DE JANEIRU"
Budoucí kněží pocházejí ze 17 národů. Ačkoliv velká většina z nich žije již dlouho mimo svou krajinu, stále vzpomínají na svou rodnou zem. Pedro Willemsens je z Ria de Janeira a když jsem se ho zeptal na jeho město, jen si povzdechl: „Jak se mi stýská po Riu de Janeiru!“ Říká, že během let, která strávil v Evropě, si často přál, aby bylo toto město „krásnější, bez chudoby a bídy, která sužuje některé moje krajany.“
Cesty, které vedly tyto budoucí kněží do Opus Dei a později ke kněžství, jsou různé. Leonardo Bravo, Mexičan, vypráví, že během tří let odmítl různá pozvání na křesťanské vzdělávání v centru Opus Dei. „Musel jsem být věrný svým přátelům, protože existoval nepsaný zákon, který mi zakazoval vkročit do centra.“
Všichni kandidáti na kněžství mají lásku k Benediktu XVI. a Janu Pavlu II. Fabrizio Melchiori, který pochází z Argentiny, byl na náměstí sv. Petra toho večera, kdy zemřel Karol Wojtyla. „Po pěti hodinách čekání ve frontě jsem se mohl pomodlit před jeho ostatky. Atmosféra byla výjimečná. Několik metrů ode mě stála s hlubokou úctou skupinka muslimů. O kousek dál jedna Neapolitánka, která se stěží držela na nohou. Po pravici mladý vyčerpaný Polák, který se po dni cesty autostopem přijel poklonit svému papeži.“
Ir Brendan O'Connor, vedoucí novosvěcenců, osobně poznal sv. Josemariu: „Měl jsem tu výsadu, že jsem se s ním mohl několikrát setkat v roce 1973. Zapůsobil na mě jeho nakažlivý optimismus, jeho laskavost a vděk.“
"MÍ RODIČE JSOU ŠŤASTNÍ"
Zakladatel Opus Dei říkal, že 90% povolání je díky rodičům. Mexičan Ricardo Furber poznal tuto pravdu už když byl malý: “Od svých rodičů jsem si velmi dobře zapamatoval, jak brzy ráno vstávali, aby přišli každý den na mši v 7 hodin. Nikdy mi nepřikazovali, abych šel s nimi, i když o nedělích to bylo jiné. Tento den chtěli, abychom šli společně. Když mě můj otec doprovázel do školy, modlili jsme se společně k Panně Marii. Před spaním jsme měli ve zvyku říci rodičům dobrou noc a oni toho využili a udělali nám na čelo znamení kříže.“
Paolo Arcara z Como, Itálie, říká: „Myslím si, že mí rodiče jsou šťastni, že jsem se takto rozhodl, a především když vidí, jak jsem spokojený. Všechno mi to hojně vynahrazuje vzdálenost mého domova, která na mě často hodně doléhá.“
ZAPOJENÍ LAIKŮ
Když se blíží svěcení, Eugen Graas, Holanďan, zdůrazňuje základní úlohu laiků při budování církve a při evangelizaci společnosti: „Kněz zastává podstatnou úlohu v životě církve, který se soustřeďuje kolem eucharistie. Ale jsou to věřící laici, kteří přinášejí křesťanství dovnitř společnosti a dělají ji spravedlivější tím, že se věnují rodině, zastávají etické postoje v práci a zapojují se do společenských struktur.“
Fabio Quartulli je Pařížan. Svým bývalým členstvím v komunistické buňce Ho Chi Min se těší určité výjimečnosti mezi svými přáteli novokněžími. Ptáme se ho: „Co ještě zbývá z tvého komunistického členství?“ Odpovídá: „Velký zájem o země východní Evropy, zvláště o Rusko, a o společenské iniciativy, které věřící Opus Dei podnikají po celém světě.“
KONGO: UTRPENÍ, KTERÉ HÝBE SVĚDOMÍM
Po slavnosti 26. května začnou noví kněží pastorální práci na pěti kontinentech. Konžan Freddy Ngandu popisuje situaci ve své zemi jako „bezmocný, nikdy nekončící výkřik, který zasahuje do svědomí všech Konžanů.“ A pokračuje: „Stojí za to přivézt ostatním formaci a zkušenosti, které jsem získal během mého pobytu v Římě. Je to málo, ale je to něco, co může posloužit mé zemi.“
Společné pocity budoucích kněží vyjadřuje Venezuelan Luis Armando Silva: „Víme, že můžeme počítat s modlitbou mnoha lidí. Potřebujeme ji, abychom mohli s velkou štědrostí odpovídat na tento obrovský dar. Modlete se, abychom byli kněžími, jaké si Kristus přeje.“
Jména 38 novosvěcenců a jejich země původu:
Brendan O'Connor (Irsko); Eugen Graas (Holandsko); Francisco Vera Zorilla (USA); Andrew Paris (Austrálie); Stephan Patt (Německo); Félix Antonio Navarro Pérez (Španělsko); Ignacio Barrera Rodríguez (Španělsko) Santiago Álvarez Avello (Španělsko); Eduardo Gil Sáenz (Španělsko); Ignacio Carriazo Hernández (Španělsko); Efraín Guillermo Hennessey Preciado (Kolumbie); Pablo Pérez-Rubio Villalobos (Španělsko); Andrea Cumin (Itálie); Lloyd Mercado Singco (Filipíny); Leonardo de Jesús Bravo Gutiérrez (Mexiko); Luis Armando Silva Ortiz (Venezuela); Andreas Paul Kuhlmann (Německo); Estanislao Mazzuchelli Urquijo (Španělsko); Juan Manuel Varas Arias (Chile); Andrés Felipe Suárez Berrío (Kolumbie); Josemaría Hernández Blanco (Španělsko); Fernando Rafael Milán Fitera (Španělsko); Fabio Quartulli (Francie); Carlos Villar López (Španělsko); Randifer Estacio Boquiren (Filipíny); Frédéric Ngandu Muteba (Dem. rep. Kongo); Francisco José Olalla Gallo (Španělsko); Paolo Arcara (Itálie); Pedro Willemsens (Brazílie); José Ricardo Furber Cano (Mexiko); Justin Edward Gillespie (USA); Fabricio Melchiori Herlax (Argentina); Anthony Njugi Gichuki (Keňa); José María Lix-Klett Adduci (Argentina); Hugo Aníbal Dávila Andrade (Guatemala); Carlos Ruiz Montoya (Španělsko); Pablo María Edo Lorrio (Španělsko); Gabriel Fernández Castiella (Španělsko)