Opus Dei

Ježíš Kristus je počátkem a hlavním principem života křesťana. Život modlitby, výchova citů, vnitřní svoboda, duchovní boj, poslání... to vše se sbíhá v Kristu: žít s Kristem, žít jeho život v našem životě.

Někteří lidé mají tendenci považovat formaci za vědění. Ale takové pojetí nestačí: dospět k integritě osoby vyžaduje vnímat formaci jako bytí. Jde o mnohem vyšší cíl: nutno se ponořit do tajemství Krista, abychom poznali jeho šíři, jeho hloubku a umožňovat, aby nás milost postupně proměňovala, aby nás s ním ztotožňovala.

Shrnutí zákona 'milovat Boha nadevše a svého bližního jako sám sebe' není jen tak ledajaké nařízení. Láska se nedá vynucovat, Bůh nás pouze zve, abychom se potom, co člověku ukázal svou nekonečnou lásku a starost, s ním na ní podíleli.

Jaké jsou opravdové důvody jednání křesťana? Co hledáme, když říkáme, že chceme být lepšími? Boj se musí soustředit na Boha, ne na nás, jak zdůrazňuje tento text.

Pánova výzva „buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5,48) spočívá v tom, že máme žít jako Boží děti, které vědí, že jsou v Božích očích vzácné, a jsou pevně zakotvené v naději a radosti pramenící z vědomí, že mají tak dobrého Otce.

Vydat se po cestách kontemplace znamená dovolit Duchu svatému, aby v nás v každé životní situaci odrážel Kristovu tvář.

Dovolit Boží lásce, aby se nás dotýkala, dovolit Kristu, aby se na nás díval: naděje před námi otevírá nový svět, protože se zakládá na tom, co v nás chce Bůh učinit.