Opus Dei

Svátek práce nás letos přivádí k tomu, co koronavirová krize vynesla na povrch: že na světě žije tolik dobrých lidí, že pokrok musí jít ruku v ruce s takovým podmaněním si přírody, které zároveň vyjadřuje úctu, že závisíme jedni na druhých, že jsme zranitelní a že společnost, aby byla lidská, musí být solidární.

Mnoho Venezuelanů je nuceno emigrovat do jiných zemí. Daniela vypráví o milosti od svatého Josemaríi, kterého prosila, aby vyřešil zaměstnání jejího manžela.

Abing Chan a její manžel žijí v Kaohsiung na Tchaj-waně. Oba pracují jako zubní lékaři. V článku se Abing svěřuje se svými postřehy a příběhy ve své práci jako matka a zubařka.

„Chceš být opravdu svatý? — Plň malé povinnosti každého okamžiku: dělej to, co máš, a soustřeď se na to, co děláš.“ Tak shrnul sv. Josemaría cestu, po níž máme kráčet, chceme-li posvětit svou běžnou činnost.

Aby mohla být práce obětována Bohu, musí být vykonávána dobře, se správným úmyslem a správným úsudkem, tak, aby se to projevovalo i ve vnějším chování.

„Neříkám, abyste opustili město a stranili se občanských záležitostí. Nikoliv. Zůstaňte, kde jste, žijte však ctnostně.“ To jsou slova světce 4. století a rovněž slova svatého Josemaríi, který hlásal, že v běžném životě skládajícím se z práce, nás očekává Bůh.

Boží výzva pracovat se vztahuje i na odpočinek. Jak vyplývá z příběhu o stvoření, „střídání práce a odpočinku, vbudované do lidské přirozenosti, bylo chtěno samotným Bohem“.

Křesťan, který posvěcuje svou práci a ztotožňuje se v ní s Kristem, nutně přináší ovoce – svou prací posvěcuje ostatní. Tématem tohoto článku je služba druhým prostřednictvím vlastního povolání.

„Chtít pro děti dobro znamená umožnit jim dosáhnout sebekontroly: učinit z nich svobodné osoby.“ Další text z řady „Články o rodině“.

Krátké video s úryvky kázání svatého Josemaríi. Jak posvěcovat práci a setkávat se tak v každodenním životě s Bohem.