Milovaní, ať mi Ježíš opatruje mé dcery a syny!

Svatý Josemaría nás svým slovem i příkladem nabádal, abychom spolucítili s církví (sentire cum Ecclesia); abychom se radovali, když se raduje, a trpěli, když trpí.

V těžkých letech, kdy svatý Pavel VI. řekl, že se nějakou trhlinou dostal do církve „dým satanův“, nám náš Otec stále připomínal, že tato doba je „dobou modlitby“ a „dobou napravování“. Rád bych, aby vzhledem k současné situaci v církvi, která je jiná, ale o nic méně těžká, kdy vedle nejasností v nauce víry a vedle praktických chyb dochází k velmi bolestnému rozdělení, zazněla nyní tato výzva svatého Josemaríi i v našich duších. Také kvůli tomu se snažme být dobrými dětmi církve a svou modlitbou pomáhejme papeži v jeho poslání být viditelným principem jednoty víry a společenství.

Dcery a synové moji, při pohledu na bezpochyby vážné těžkosti dnešní doby nemůžeme upadat do pesimismu a beznaděje, protože církev, ač složená ze slabých lidí, je lidem Božím, tělem Kristovým a všeobecnou svátostí spásy. Kromě toho, jak nám říkal don Javier a jak všichni z vlastní zkušenosti víme, je „ve světě spousta dobrých lidí!“

V modlitbě za církev se často obracejme k archandělu Michaelovi, jak nás o to před několika měsíci poprosil papež František, dále ke svatému Josefovi, patronu všeobecné církve (zvláště blížícího se 19. března), a neustále k Panně Marii, Mater Ecclesiae.

Na začátku této postní doby vám s láskou žehná

váš Otec

Řím, 7. března 2019.