Milování, ať Ježíš chrání mé dcery a syny!

Následujícího 14. září nás liturgie církve vede k rozjímání o Povýšení svatého Kříže a následující den o Panně Marii Bolestné.

Při rozhovorech a setkáních s mnoha rozdílnými lidmi – jak se stává také vám – nechybějí často spontánní komentáře o těžkých situacích, utrpení, vnitřní temnotě. V těchto chvílích mi přicházejí na mysl slova sv. Josemaríi o Ježíšově matce: Bůh chtěl svou matku oslavit plností milosti, „ale ona během svého pozemského života nebyla ušetřena ani bolesti, ani únavy z práce, ani pochybností ve víře”. ( Jít s Kristem , č. 172)

I když nedokážeme plně pochopit tuto skutečnost, pokud upřeme zrak na Marii – především u paty Kříže – můžeme porozumět o něco lépe zkušenosti utrpení a postupně objevíme smysl těchto slov sv. Pavla: „Doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev” ( Kol 1, 24). Tímto způsobem se může utrpení stát místem, kde nacházíme jasnost, pokoj a také radost: „Lux in Cruce, requies in Cruce, gaudium in Cruce”.

S láskou vám žehná

váš Otec

Řím, 9. září 2019