Přesvědčená o lásce

Pilar Arregui Zamorano je supernumerářkou Opus Dei. Je vdaná a s Jesús San Miguelem mají šest dětí a jedno vnouče. Vypráví, že když vysvětlovala své dceři, co je to manželství, napadlo ji, že své znalosti a zkušenosti získané v různých situacích s dětmi nestejného stáří předá i svým posluchačům.

Pilar Arregui je profesorkou historie práva na univerzitě v Salamance.

Pilar Arregui je profesorkou historie práva na univerzitě v Salamance. Pochází z navarrského kraje, ale usadila se a žije již několik let v Salamance.

Jsem vdaná, mám šest dětí a jsem už dost stará na to, abych měla vnouče. Pracuji jako profesorka historie práva na univerzitě v Salamance. Každý den je přede mnou nelehký úkol jak sladit rodinný a profesní život. A musím přiznat, že v tom často nejsem úspěšná.

Už dlouho se zajímám o manželské vztahy. Všechno začalo tím, když jsem se chystala vysvětlit své nejstarší dceři, těsně před pubertou, rozdíly mezi láskou a sexem. Krátce nato mě požádali, abych na toto téma připravila besedu, a další už víte...

Nakonec jsem musela mluvit o lásce mezi mužem a ženou a tudíž o manželství, před nejrůznějším publikem: rodinné kurzy, předmanželské kurzy, základní školy, střední školy, svazy a dokonce na večeři profesně organizované, kde byli jen samí muži; když jsem tam přišla, celá jsem se klepala, ale byla jsem přesvědčená, že jim někdo musí říci, jak vidí tuto problematiku lidé odjinud.

Pilar na fotce s rodinou

Jak vidíte, moje posluchačstvo je velmi různorodé: někteří jsou mladí, jiní už tolik ne... Nakonec tentýž neklid: jde se do manželství a žije se v něm, aniž se pořádně ví, co to manželství je. Důvěra se vkládá v lásku, kterou cítíme, přičemž ve skutečnosti nevíme ani co znamená milovat, ani jak milovat.

Během těchto let jsem se přesvědčila, že o lásce, vztazích mezi mužem a ženou, je třeba mluvit co nejdříve, a to zvláště v této době, kdy city, dokonce i ty nejniternější, náš život ovládají.

„Dospívající tuší, že láska je něco víc, než co si dosud mysleli, že je může zcela uchvátit.“

Nikoho nepřekvapí, když řeknu, že na začátku těchto besed s dospívajícími se potkávám s ironickými úsměvy. Ale po několika minutách zbystří pozornost, protože tuší, že láska je něco víc, než co si dosud mysleli, že je může zcela uchvátit.

„Dospívající tuší, že láska je něco víc, než co si dosud mysleli, že je může zcela uchvátit.“

Jedni i druhé souhlasí, když se jim řekne, že ve většině případů se láska zlehčuje. Někteří mi říkají, že to není snadné. Mají pravdu. Chce-li být člověk šťastný, musí se v jakémkoliv vztahu odevzdat a zapřít. Ale v křesťanském manželství máme nadpřirozenou svátost. Nemůžeme zapomenout, že manželství je nadpřirozené povolání.

Na závěr bych ráda připomněla několik vět o manželství z knihy Rút: „Budu ti nápomocen ve všem, čím žiješ, budu mít pochopení pro všechno, na co pomyslíš, budu milovat vše, čím jsi.“ Jestli se nám zdá tento ideál nedosažitelný, alespoň se snažme dát před každý z těchto slibů slovíčko „pokusím se“: „pokusím se milovat vše...“.