Jak a kdy jste se dozvěděl o svatém Josemarii?

Moje dcera se stala členkou Díla v roce 1980 a má žena se přidala o několik let později. Navštěvovaly aktivity pro dámy v Manout de Beaujeu. Byl jsem automechanikem s vlastním servisem po mnoho let a chodil jsem na mši pravidelně každou neděli. Moje žena se zapojovala ve farnosti, hlavně učila ministranty katechismus. Byl jsem praktikující, ale nikdy mě nenapadlo, že by laik jako já mohl usilovat o svatost. To je, myslel jsem si, jenom pro kněze a řádové sestry. Ale když mi má žena dala přečíst některé z homilií sv. Josemarie, zjistil jsem, že i já mohu být svatý. To pro mne bylo nové.

Jaký dopad mělo učení svatého Josemarie na vaši práci?

Nuže, já jsem vždycky nabízel svou práci Bohu, protože mě to učili ve škole a také mí rodiče. Ale poté, co jsem se dozvěděl více o životě sv. Josemarii, jsem začal být konkrétnější a obětoval jsem svoji práci za lidi v mém apoštolátu, za moji rodinu, spolupracovníky a přátele. Měl jsem zvyk příležitostně klít, když se něco pokazilo, ale teď jsem si uvědomil, že musím dávat dobrý příklad, tak jsem to změnil… Stejně jako v mnoha servisech v okolí jsme mívali na zdi jisté nevhodné kalendáře. Pochopil jsem, že musí pryč, tak jsem je odstranil a místo nich jsem tam dal kartičku s modlitbou k našemu Zakladateli. To mi pomohlo udržet vědomí Boží přítomnosti a příležitostně se to stávalo předmětem konverzace se zákazníky.

Jaké další charakteristiky svatého Josemarie vás upoutaly?

Jedna věc, která mě upoutala na těch nafilmovaných shromážděních, byla, že byl vždycky veselý, se zářícím a nakažlivým úsměvem. Pak jsem si všiml, že všichni členové Díla mají stále autentické úsměvy. Tak jsem si předsevzal více se usmívat, bez ohledu na nesnáze a nezdary, se kterými se můžu setkat v servisu. Jednou za mnou přišel jeden přítel a ptal se, jak k tomu došlo, že nikdy nemám špatnou náladu… Skutečně jsem nevěděl, co mu říci. Tak jsem mu řekl, že jsem se to naučil od našeho Otce. Naslouchání sv. Josemarii mě přimělo přemýšlet a stát se více rozjímavým. Moje žena dokonce říká, že se moje povaha zjemnila, ubylo těch ostrých hran.

Nejprve musím připustit, že nebylo snadné uplatnit v praxi všechny věci, které jsem se naučil. Vyhladit tyto ostré hrany bylo pěkně náročné, ale pak mi řekli, že bych měl mít vždycky postoj začínat a znovu začínat a pochopil jsem, že Bůh je milující Otec, který nás miluje navzdory našim slabostem.