Řím, 9. června 2018 - Papež František včera večer schválil promulgaci dekretu Kongregace pro svatořečení, kterým se potvrzuje zázrak na přímluvu Guadalupe Ortiz de Landázuri (1916 - 1975), členky Opus Dei. Zároveň schválil příslušné dekrety v kauzách kanonizace bl. Nunzia Sulprizia, ct. Concepción Cabrera a Enrique Angelelli a druhů, argentinských mučedníků.
Když se tuto zprávu dozvěděl Mons. Fernando Ocáriz, prelát Opus Dei, řekl: „Život Guadalupe nám pomáhá k tomu, abychom si uvědomovali, že bezvýhradné odevzdání se Pánovi a naše velkorysá odpověď tomu, co po nás Bůh v každém okamžiku chce, je původcem naší radosti zde na zemi a později v nebi, kde nalezneme štěstí, jež nikdy nekončí.
Prosím Pána, aby nás příklad Guadalupe povzbuzoval k odvaze dennodenně se s nadšením a podnikavostí potýkat s věcmi velkými i malými. Tak budeme s láskou a radostí sloužit Bohu a ostatním lidem.“
Zázrak spočívá v okamžitém vyléčení Antonia Jesús Sedana Madrid v roce 2002, ve stáří 76 let, který měl zhoubný nádor kůže u pravého oka.
Jedné noci, když chybělo jen několik dní do chirurgického zákroku, který mu měl rakovinu vyoperovat, se Antonio s vírou obrátil na přímluvu Guadalupe Ortiz de Landázuri a poprosil ji, aby se operaci nemusel podrobit. Následujícího rána nádor úplně zmizel. Při následných lékařských vyšetřeních bylo vyléčení potvrzeno.
Antonio Jesús Sedano Madrid zemřel o dvanáct let později, v roce 2014, na nemoc srdce. Měl 88 let. Rakovina kůže, ze které se vyléčil na přímluvu Guadalupe Ortiz de Landázuri, se nikdy nevrátila.
V rozhovoru charakterizuje postulátor kauzy, kněz Antonio Rodríguez de Rivera, Guadalupe jako „ženu zamilovanou do Boha, plnou víry a naděje, která svou prací a optimismem pomáhala druhým lidem v jejich duchovních a materiálních potřebách. Vynikala radostí, která pronikala do každé její práce, i v těch nejobtížnějších situacích.“
Hlavní životopisné črty (životopis je zde)
Guadalupe Ortiz de Landázuri y Fernández de Heredia se narodila 12. prosince roku 1916 v Madridu na svátek Panny Marie Guadalupské. V roce 1933 ukončila střední školu a začala studovat chemii na vysoké škole. Studovala s výborným prospěchem, ačkoli svá studia musela v roce 1936 po vypuknutí španělské občanské války přerušit.
Po ukončení studií v roce 1941 nějakou dobu vyučovala, aby finančně vypomáhala své rodině. V roce 1944 poznala svatého Josemaríu Escrivu, zakladatele Opus Dei, který jí pomohl objevit, že profesionální práce a obyčejný život jsou místem setkávání s Kristem. Krátce poté požádala o přijetí do Opus Dei.
Od té chvíle se Guadalupe naplno snažila hledat důvěrný vztah s Bohem a podílela se na různých apoštolských aktivitách. V Madridu a Bilbau např. vedla hospodářskou správu dvou škol a organizovala zde vzdělávací kurzy pro začínající zaměstnankyně. V Madridu měla navíc na starosti řízení dívčí vysokoškolské koleje.
Pro její velkodušnost, pevnost charakteru a radost ji zakladatel v roce 1950 požádal, aby začala apoštolskou práci žen Opus Dei v Mexiku. Do své nové vlasti se vypravila 5. března téhož roku. Zde řídila další kolej pro vysokoškolské studentky, které vedla k prohlubování lidské a křesťanské formace a k tomu, aby své znalosti daly do služby druhým.
V roce 1956 se Guadalupe přestěhovala do Říma a o rok později se vrátila do Španělska: projevila se u ní vážná srdeční nemoc a byla operována pro mitrální stenózu. Poté, co se zotavila, získala doktorát s nejvyšším možným oceněním – Národní cenu Juana de la Ciervy za výzkum, a rovněž dostala místo profesorky přírodních věd na škole postgraduálního studia.
Zemřela v Pamploně na nemoc srdce v pověsti svatosti na svátek Panny Marie Karmelské v roce 1975. Měla 59 let.
Od té doby soukromá pobožnost ke Guadalupe stále rostla. Dle jejího postulátora dostávají osoby, jež se na ni obrací, různé milosti: vyléčení, pomoc v těhotenství a při porodu, nalezení práce, sladění práce a rodiny, vyřešení ekonomických problémů, usmíření v rodině, přiblížení se Bohu u přátel a kolegů v práci atd.
Popis průběhu kanonizačního procesu
Proces o životě, ctnostech a pověsti svatosti Guadalupe byl zahájen v Madridu. Začal 18. listopadu 2001 a skončil 18. března 2005. Tribunál vyslechl 32 svědků v Madridu a 22 svědků v hlavním městě Mexiko.
17. února 2006 udělila Kongregace pro svatořečení dekret o platnosti procesu a 4. srpna 2009 bylo představeno v tomto dikasteriu positio (soubor dokumentů) o životě a ctnostech Guadalupe. Posléze se předaly tyto dokumenty Kongregaci, která prohlásila 24. října 2008 proces za platný.
7. června 2016 dal zvláštní kongres teologických poradců kladnou odpověď na otázku o hrdinském vykonávání ctností u Guadalupe Ortiz de Landázuri. 2. května 2017 se vyslovilo pravidelné zasedání kardinálů ve stejném smyslu.
4. května 2017 přijal papež František od kardinála Angela Amata, prefekta Kongregace pro svatořečení, detailní popis jednotlivých fází procesu, potvrdil hlasování Kongregace pro svatořečení a schválil vyhlášení dekretu, kterým se služebnice Boží Guadalupe Ortiz de Landázuri prohlašuje za ctihodnou.
5. října 2017 lékařská rada Kongregace pro svatořečení potom, co prostudovala případ vyléčení Antonia Jesús Sedana Madrid, prohlásila, že se toto vyléčení nedá vědecky vysvětlit. A kongres teologických poradců této kongregace, který se sešel 1. března 2018, potvrdil, že se toto vyléčení musí připsat přímluvě Guadalupe u Boha.
Na pravidelném zasedání 5. června 2018 potvrdili kardinálové a biskupové, členové Kongregace pro svatořečení, v souladu se závěry lékařské rady a mimořádného kongresu teologických poradců Kongregace, mimořádné vyléčení Antonia Jesús Sedana Madrid na přímluvu Guadalupe Ortiz de Landázuri.
8. června 2018 papež František schválil, aby Kongregace dekret o zázraku připisovaném Guadalupe uveřejnila.