Papež před chvíli oznámil data obřadů svatořečení devíti blahoslavených: jednoho sekulárního kněze, pěti řeholníků, dvou řeholnic a jednoho laika. Každý z nich žil v různém období, v jiné zemi a za odlišných okolností. Každý má svou vlastní osobnost. Ale v každém můžeme zpozorovat společné rysy, z toho důvodu, že u světců vždy lze poznat duchovní plody Církve rozšířené po celém světě prostřednictvím svědectví křesťanského života jejích dětí.

Otec Pío, věrný duchu kapucínského řadu nám připomíná, jak hluboká je Boží láska, která je nám v Církvi zprostředkována skrze svátosti, zejména svátost smíření a Eucharistii. Juan Diego byl prvním, komu se zjevila naše Paní v Guadalupe, kam rok co rok míří miliony poutníků, aby se modlili k Panně Marii. V životě Josemaríi Escrivy nacházíme zářivé stopy zanechané jednak křesťanskými rodiči, od kterých obdržel poklad víry, jednak biskupy, kteří ho podporovali, aby mohl uskutečnit svůj evangelijní úkol, jednak několika kněžími, řeholníky a řeholnicemi, s nimiž udržoval v průběhu svého života bratrský vztah, stejně jako i tisíci laiky, kteří uměli uvádět v skutek jeho poselství posvěcovaní práce uprostřed světa.

Proto bych dnes chtěl pouze říci děkuji!. Chtěl bych poděkovat Nejsvětější Trojici, která dopřává Církvi světce, rodině Božích dětí, která je spojena svazky lásky. Dále bych chtěl poděkovat rodičům a sourozencům blahoslaveného Josemaríi, i všem kněžím, řeholníkům, laikům, mužům a ženám, kteří nějakým způsobem měli podíl na jeho vzdělávání. Také děkuji z hloubi duše všem chudým a nemocným, kteří dali vše, co měli a proměnili svou bolest v modlitbu za apoštolskou práci zakladatele Opus Dei. Myslím si, že je to vhodný okamžik, abychom vzpomněli i na ty, jejichž jména ani neznáme. Je to příležitost, abychom si znovu uvědomili odpovědnost, nešetřit modlitbou a láskou vůči těm, kdo nás obklopují, poněvadž všichni jsme povolání k tomu, stát se svatými.