Lucía Bassani
Jak prožíváte tyto chvíle?
Přítomnost Mons. Javiera Echevarríi je bezpochyby stále velmi živá, už proto, že nám byl příkladem, jak převzít odpovědnost za řízení a formaci v Opus Dei s nadhledem a odevzdáním. Měla jsem to štěstí pracovat v jeho blízkosti 18 let, přitom posledních šest let jako jeho blízká spolupracovnice. Už od počátku mě jeho bohatá a mnohotvárná osobnost imponovala. Byl to člověk hluboké modlitby, přítel Boha.
„OPUS DEI NENÍ NIC JINÉHO, NEŽ JEDNA MALÁ ČÁST CÍRKVE: ČÁSTEČKA APOŠTOLSKÁ, PLNÁ DYNAMIKY, V LŮNĚ UNIVERZÁLNÍ CÍRKVE.“
Jedna jeho vlastnost na mě zvlášť zapůsobila: zjištění, že prelát byl velký, energický bojovník, někdo, pro kterého „ne“ neznamenalo, že dveře jsou zavřené navždy. Vždy se snažil najít nějakou škvírku, kudy by se dobro protlačilo. Duch tohoto bojovníka se v něm projevil i v posledních okamžicích jeho života, v nemocnici, kde strávil celý týden. Měla jsem to štěstí ho vidět dva dny před smrtí. Poznala jsem, že milovat se může až do konce. Když se za jeho duši v tyto dny modlíme, jsem si zároveň jistá, že je tu s námi jako otec, jako ochránce a jako ten, kdo nás posiluje a z nebe nás s láskou provází.
Jak volba nového preláta probíhá?
Proces začne volbou na plenárním zasedání Centrální asesorie, kde se představí jména kandidátů, jež se považují za nejlépe vhodné pro vykonávání funkce preláta. Jméno zvoleného kandidáta většinou voličů musí být potvrzené papežem. To je logické, neboť Opus Dei není nic jiného, než jedna malá část církve: částečka apoštolská, plná dynamiky, v lůně univerzální církve.
Nový prelát svolá a bude předsedat dvěma generálním kongresům, kde se sejde velké množství lidí -jde o téměř 300 účastníků kongresu-, kteří reprezentují země, v nichž prelatura apoštolsky působí. Bilancuje se období od minulého kongresu a na příštích osm let se nastíní apoštolské aktivity. Mám zato, že tato setkání budou hodně obohacena tím, jak rozmanité jsou kultury i rasy jejích účastníků.
Jaké budou podle vašeho názoru hlavní myšlenky tohoto kongresu?
Od počátku Opus Dei, se svatým Josemaríou a později s blahoslaveným Álvarem a Mons. Echevarríou, se šlo cestou služby církvi tak, jak to ona potřebuje, přeje si a očekává, že jí bude slouženo. Opus Dei bude naplňovat evangelizační výzvy, které papež a biskupové celé církvi ukládají.
OPUS DEI BUDE NAPLŇOVAT EVANGELIZACÍ VÝZVY, KTERÉ PAPEŽ A BISKUPOVÉ CELÉ CÍRKVI UKLÁDAJÍ.
Kongres nastíní některé zásady, jak zpřítomňovat Ježíše Krista v současné společnosti. Šířit křesťanské poselství, zasévat mír, vážit si lidského života ve všech jeho fázích a za všech podmínek, podporovat harmonický rozvoj v různých oblastech společnosti... Jak vidíte, jedná se o široké panoráma, které není možné stěsnat do konkrétního rámce, ale bude proto později konkretizované podle podmínek každého místa. Je v kompetenci každého věřícího prelatury proměnit tyto velké ideály v každodenní drobné a vytrvalé skutky. Právě tyto skutky svět díky milosti Boží proměňují.
A není to spíše něco neuskutečnitelného, když se podíváme na nedostatek víry ve světě?
Je to bezpochyby krásná výzva. S Ježíšem Kristem se neproveditelné sny stávají skutečností a to nás křesťany posiluje. On chce, abychom použili všechny dostupné prostředky, a na něm je, aby se odměnil mírou vrchovatou.
S JEŽÍŠEM KRISTEM SE NEPROVEDITELNÉ SNY STÁVAJÍ SKUTEČNOSTÍ A TO NÁS KŘESŤANY POSILUJE.
Papež František nás učí, abychom šli na periferie a otevřeli se Božímu milosrdenství. A v Opus Dei toto uvádíme do praxe dle vlastního charismatu: v každodenní práci, uprostřed vlastní rodiny, mezi přáteli a kolegy se snažit -navzdory naší slabosti- být každý den lepšími lidmi a služebníky druhých, s postojem, který může pozitivně zapůsobit i na naše okolí: ve světě, který Bůh stvořil, abychom v něm žili. Když objevíme smysl života ve světle víry, vše se mění, dokonce i ty nejobtížnější situace se stávají snesitelnějšími.
Jakými prostředky disponuje Opus Dei pro uskutečňování svých úkolů?
Opus Dei jsme ty i já, říkával svatý Josemaría. Na tom, čím je každá osoba prelatury, závisí dobro, které můžeme vykonat. Prvním dobrem je bezpochyby modlitba. Jen neustálý osobní kontakt s Bohem nám pomůže s nadhledem přistupovat k bouřlivým událostem tohoto světa. Bez modlitby nic dobrého nevytrvá.
Druhým prostředkem je, abychom byli pány sami sobě: ovládat se, abychom se dokázali dávat Bohu a druhým, abychom mohli sloužit a nepodléhali proměnlivým stavům své duše; abychom nepodlehli nepřeberným materiálním dobrům, která se všude nabízí... Tento každodenní boj za ovládnutí své svobody je to, co my křesťané nazýváme umrtvováním: odpoutat se od toho, co pomíjí, je falešné, abychom nabídli Bohu a bližním lásku, která je co nejintenzívnější a nejryzejší.
„K BOHATÉMU POSELSTVÍ SVATÉHO JOSEMARÍI PATŘÍ JEDNA KŘESŤANSKÁ PRAVDA, KTERÁ SE JEŠTĚ DNES JEVÍ NOVÁTORSKY: RADIKÁLNÍ ROVNOST MEZI MUŽI A ŽENAMI.“
To nejzásadnější je nechat se zaplavit vroucí láskou, kterou Bůh ve svých svátostech nabízí - eucharistie a zpověď. Posléze přichází iniciativa samotného člověka, kreativita, spolupráce s druhými, občanská odpovědnost, která člověka zapojuje hlouběji. Dokáže potom lidsky i křesťansky odpovídat na výzvy tohoto světa plného těžkostí ale i úžasných příležitostí.
Jak bude nová Centrální asesorie pracovat s prelátem, který bude zvolen za několik dní?
Charisma, které svatý Josemaría dostal, je jako velký poklad plný klenotů, který má zdobit, obohacovat a krášlit svět, ve kterém žijeme. K bohatému poselství svatého Josemaríi patří jedna křesťanská pravda, která se ještě dnes jeví novátorsky: radikální rovnost mezi muži a ženami při zachovávání jejich různosti, a přesvědčení -nejenom teoretické, ale vitální a praktické-, že ženy jsou povolané, aby hrály významnou roli v církvi, v občanské společnosti, v kultuře, ve vědě, v rodině, tedy ve všech oblastech poznání a života.
KROMĚ TOHO BUDEME S RADOSTÍ NÁSLEDOVAT PAPEŽE FRANTIŠKA A SPOLEČNĚ S TOLIKA DALŠÍMI INSTITUCEMI CÍRKVE HLÁSAT EVANGELIUM V KAŽDÉM PROSTŘEDÍ A ŽÍT S DRUHÝMI A PRACOVAT S NIMI V ÚCTĚ A V DUCHU SLUŽBY.
Jedním z hlavních úkolů, kde nový prelát využije rady tohoto řídícího orgánu, je hledání cest, jakými toto poselství ještě více zviditelnit. Aby každá žena objevila, kde a jak tento svůj osobní příspěvek v okolním světě uskutečňovat, polidšťovat a proměňovat v nekončící proud dobra.
To vše vytváří velmi povzbudivé panoráma. Myslím si, že nový prelát to tak i přijme: jako úžasnou výzvu. Nepochybuji, že nová Centrální asesorie bude prelátovi maximálně nápomocna.
Kromě toho budeme s radostí následovat papeže Františka a společně s tolika dalšími institucemi církve hlásat evangelium v každém prostředí a žít s druhými a pracovat s nimi v úctě a v duchu služby.