Vyvrcholením prvního dne apoštolské cesty do Panamy byla uvítací ceremonie připravená účastníky 34. Světových dní mládeže. Akce probíhala v půlnočních hodinách středoevropského času.

Ceremonie se odehrála na bulváru Cinta Costera spojujícím staré město Casco Viejo s moderní částí metropole, jejíž siluety připomenou Dubaj nebo Manhattan. Podél bulváru je mnoho parků, hřišť a vyhlídek, odkud můžete pozorovat lodě vplouvající do Panamského průplavu. Mladí lidé se už od poledních hodin začali shromažďovat na prostranství Panny Marie La Antigua, tedy doslova starobylé, jak je titulována patronka Panamy podle sošky přivezené v roce 1510 ze Sevilly španělskými dobyvateli. Během více než tříhodinového koncertu se na scéně vystřídaly skupiny z mnoha zemí, mimo jiné „La voz del desierto“ ze Španělska nebo řeholní sestry známé jako „rockerky z Ekvádoru“. Mladí lidé se dělili o svědectví své víry.

Kolem 17 hodiny místního času přijel na prostranství papež František. Za všeobecných projevů nadšení projel beze spěchu všemi sektory, roztroušenými poněkud nepřehledně mezi parčíky bulváru. Uprostřed žertů a pozdravů pobaveně přijímal spontánní dárky.

Slavnostní přivítání zahájila hymna panamských Světových dní mládeže. Na scénu doprovodili papeže mladí představitelé pěti kontinentů, kteří jej převedli přes symbolický Panamský průplav. Jménem hostícího města pak pozdravil Svatého otce místní arcibiskup José Domingo Ulloa:

„Milovaný papeži Františku, mnoho jsme se modlili za tuto historickou chvíli. „Petr“ je přítomen na této malé středoamerické šíji, aby obnovil a utrvdil naši víru v Ježíše Krista, který je Cesta, Pravda a Život. (…) Touto volbou jsi dal příležitost mnoha mladým ze Střední Ameriky, zejména těm, kdo byli poznamenáni vyloučením a bídou, aby mohli prožít nezapomenutelné setkání s jinými mladými z celého světa, podělit se o své touhy, plány a výzvy, které jim dovolí objevit, že jsou skutečnými protagonisty v obnově církve a společnosti.“

Na pódium byly přineseny symboly mládežnických setkání, tedy kříž a ikona Panny Marie. Pak nadešla chvíle představení mladých z pěti kontinentů, v nichž se dostaly ke slovu bolesti i naděje různých regionů dnešního světa. Za potlesků a skandování vešel na pódium barevný průvod s vlajkami 156 států, které jsou zastoupeny. Nakonec na scénu vstoupili místní sportovci s velkou panamskou vlajkou, fotbalista Felipe Baloy a paraolympijský plavec Cesar Barria, a mladý pár v místním kroji předal papežovi dárek od mladých: bílou štolu s výšivkou stylizovaného kříže a ryby, kterou věnovali indiáni z kmene Gunas.

Mladí ze Salvadoru, Peru, Haiti a Mexika pak v působivých zkratkách představili osm patronů Světových dní mládeže. V případě sv. Jana Pavla II. a sv. Oskara Romera nechali dokonce zaznít hlas těchto světců naší doby.

Po přečtení evangelijní perikopy o svatbě v Káni promluvil k mladým papež František: Nejsme tady proto, abychom vytvořili nějakou paralelní církev, která je zábavnější nebo „cool“. Naopak, chceme si uvědomit trvalou novost a mladost církve a otevřít se novým Letnicím, kázal Svatý otec. Připomněl také úsilí a odříkání mnoha mladých, kteří si museli na dalekou cestu vydělat:

„Mnoho dnů práce, setkávání, reflexí a modlitby působí, že sama pouť je z větší částí odměnou. Učedník není pouze ten, kdo na místo dorazí, nýbrž ten, kdo rázně vykročí, nemá strach riskovat a vydat se na cestu. Být na cestě je ta největší radost! Nebáli jste se riskovat a jít. Dnes můžeme slavit, protože tento svátek začal již mnohem dříve ve vašich společenstvích.“

František vysvětloval mladým význam „kultury setkávání“. Ten se naplňuje ve vstřícných gestech a postojích, které mají mladí příležitost zakusit i předávat a které vyvracejí slova těch, kdo chtějí vyvolat roztržky a „vyhošťují“ ty, „kdo nejsou jako my“.

„A to proto, že cítíte a umíte vytušit, že „pravá láska neanuluje legitimní rozdíly, nýbrž je harmonizuje ve vyšší jednotě“ (Benedikt XVI., Homilie, 25. ledna 2006)

– papež František dvakrát zopakoval tuto větu a dodal, že jejím autorem je papež Benedikt XVI. Vyzval proto mladé lidi, aby mu svým potleskem vyjádřili sympatie a pozdravili ho. „Pozdrav od celé Panamy papeži Benediktovi!

Papež připomněl, že oproti tomu ďábel, otec lži, má zájem na rozhádanosti mezi lidmi a bojí se těch, kdo dokáží pracovat společně. Vybídl proto mladé, aby byli staviteli mostů a nikoli zdí. Setkávání neznamená splynutí s davem ani nespočívá v tom, že všichni myslí a žijí stejně. Kultura setkávání má obsah a tím obsahem je Ježíš, který vydal život na kříži a který vybízel, abychom se milovali navzájem tak jako on miluje nás, pokračoval František a připojil citaci z homilie sv. Oskara Romera:

„Jeden světec z těchto krajů rád říkával: „Křesťanství není celek pravd, v které se má věřit, zákonů, které je třeba dodržovat, nebo zákazů. Z tohoto pohledu vůbec nepřitahuje. Křesťanství je Někdo, kdo mne má tolik rád, že si přeje a žádá moji lásku. Křesťanství je Kristus“ (Sv. Oskar Romero, Homilie, 6. listopadu 1977); a znamená nést dále sen, pro který dal život: mít rád toutéž láskou, jakou On má rád nás.“

K setkání nás tedy podněcuje vědomí, že jsme milováni láskou tak hlubokou, že nemůžeme mlčet, láskou Kristovou, která nás nutí k opětování:

„Láska, která se nevnucuje a nedeptá, láska, která neodsouvá stranou a neumlčuje, láska, která neponižuje a nepodmaňuje. Je to Pánova láska, každodenní, diskrétní a ohleduplná láska, svobodná a osvobozující láska, jež uzdravuje a pozvedá. Je to Pánova láska, která zná spíše výstupy než pády, smíření než zákazy, nové příležitosti než odsouzení, budoucnost než minulost. Je to láska ruky podané ve službě a sebedarování bez holedbání.“

Maria zaslechla Boží povolání a uměla přisvědčit, řekla: „Jsem služebnice Páně, ať se mi stane podle tvého slova“, citoval František motto Setkání mládeže a tázal se mladých: Chceš, aby ti Otcova láska otevřela nové horizonty a vedla nevídanými a netušenými, nepředstavitelnými a nečekanými stezkami, které rozradostňují srdce, takže zpívá a tančí?

„Drazí mladí, z tohoto Dne nebude čerpat naději nějaký závěrečný dokument, dohodnuté poselství či akční program. Toto setkání předává naději díky vašim tvářím a modlitbám. Každý se vrátí domů s novou silou, která se rodí vždycky, když se setkáme s druhými a s Pánem, abychom naplněni Duchem svatým připomínali a uchovali při životě ono přání, které z nás činí bratry a které skrze naše povolání nesmí v srdci světa přestat. Ať jsme kdekoli a děláme cokoli, můžeme vždycky pohlédnout vzhůru a říci: „Pane, nauč mne milovat tak, jako jsi nás miloval ty.“

Povzbuzoval papež František zástupy shromážděné na Cinta Costera. Po jeho promluvě se mladí modlili na úmysl církve a světa v různých jazycích, vedle hlavních světových také arabsky a korejsky.

Zdroj: Radiovaticana.c