Chtěl/a bych tě, Pane, přijmout s takovou čistotou, pokorou a oddaností, s jakou tě přijala tvoje Nejsvětější Matka, s duchem a horlivostí svatých.
Přihází se tedy dvojmo duchovní požívání samého Krista,” říká sv. Tomáš Akvinský. „Jedním způsobem, pokud jest ve své vlastní podobě. A tímto způsobem andělé duchovně požívají samého Krista, pokud jsou s ním spojeni požitkem dokonalé lásky a zjevným viděním (kterýžto chléb očekáváme ve vlasti), ne skrze víru, jak my jsme zde s ním spojeni. - Jiným způsobem se přihází duchovní požívání Krista, pokud jest pod způsobami této svátosti: pokud totiž kdo věří v Krista s touhou přijmouti tuto svátost.”
Ze slov sv. Tomáše vyplývá, že z duchovního svatého přijímání můžeme mít svým způsobem stejný duchovní užitek jako ze svátostně přijaté eucharistie, i když ji nepřijmeme ex opere operato, kdy užitek působí sama svátost, ale jen ex opere operantis, kdy užitek závisí na naší vnitřní dispozici a připravenosti.
Zvláštní význam duchovního svatého přijímání
Z výše uvedeného je zřejmé, že duchovní svaté přijímání je opravdu něčím výjimečným. Již Tridentský koncil ho vřele doporučoval a všichni svatí z něj čerpali veliký duchovní užitek.
Zbožné a časté duchovní svaté přijímání je tedy jistě bohatým zdrojem milostí. Skrze vroucí duchovní svaté přijímání lze dokonce získat více milostí než skrze vlažné svátostné přijímání. Výhodou je také to, že duchovní svaté přijímání lze opakovat neomezeně, zatímco svátostné přijímání lze dostat maximálně dvakrát za den.
Jak přijímat duchovně
Neexistuje žádná předepsaná forma, ani nějaká povinná ústní modlitba. Stačí vnitřní úkon, kterým se vyjádří touha přijmout eucharistii. Je však dobré, aby tento úkon obsahoval tři následující aspekty:
a) Úkon víry, kterým obnovíme pevnou víru v reálnou přítomnost Krista v eucharistii. To je výborná příprava jak na duchovní, tak na svátostné přijímání.
B) Přání přijmout svátostně Krista a vnitřně se s ním spojit. V tom formálně spočívá duchovní svaté přijímání.
C) Zbožná prosba, aby nám Pán udělil stejné duchovní plody a milosti, které by nám udělil ve svátostném přijímání.
Poznámky
1) Duchovní svaté přijímání lze opakovat mnohokrát denně. Lze se ho modlit buď v kostele, nebo mimo něj, v jakoukoli denní nebo noční dobu, před i po jídle.
2) Všichni, kdo při mši nepřijímají svátostným způsobem, by měli přijímat duchovně, nejlépe v okamžiku, kdy přijímá kněz.
3) Kdo se nachází ve stavu smrtelného hříchu, musí napřed vzbudit úkon lítosti, chce-li mít z duchovního svatého přijímání užitek. Jinak je duchovní přijímání neúčinné, a i když nejde o svatokrádež, může jít o projev neúcty.