Duchovní obnova v listopadu

Kdo říká, že nemůžeme dělat svou vlastní duchovní obnovu z domova? Je důležité, že se i za těchto výjimečných okolností setkáváme s Pánem. Situace, kterou prožíváme, není samozřejmě zcela obvyklá nebo běžná, ale sv. Josemaría nás naučil vidět za vším milující Boží ruku, která i ze zla může vytěžit dobro.

Opus Dei - Duchovní obnova v listopadu

Stáhnout podklady ve formátu pdf

Co je to duchovní obnova

Duchovní obnova se koná zpravidla jednou měsíčně. Je to čas věnovaný Bohu, který umožňuje pokročit na cestě ke svatosti, k prohloubení křesťanského života. Jinými slovy, je to nástroj prohloubení našeho přátelství s Ježíšem Kristem a zlepšení mnoha přirozených stránek našeho života.

Jak začít duchovní obnovu?

Kdo říká, že nemůžeme dělat svou vlastní duchovní obnovu z domova? Je důležité, že se i za těchto výjimečných okolností setkáváme s Pánem. Situace, kterou prožíváme, není samozřejmě zcela obvyklá nebo běžná, ale sv. Josemaría nás naučil vidět za vším milující Boží ruku, který i ze zla může vytěžit dobro. Takže, i když nemůžeme být s jinými lidmi, ani jít do centra Díla, můžeme udělat duchovní obnovu z domova, abychom se dobře připravili a prožili blížící se velikonoční svátky.

Na druhou stranu je tato doba zjevné nečinnosti také příležitostí k využití času a k spojení prostřednictvím modlitby solidarity s těmi, kteří prožívají těžké chvíle. Papež nás nedávno povzbudil, abychom „žili tento obtížný okamžik se silou víry, jistotou naděje a zápalem lásky“ (František, 8. 3. 2020)

Jako příklad nám může sloužit podobná situace, v níž musel sv. Josemaría žít několik měsíců v roce 1937. Během španělské občanské války se skrýval ve vyslanectví Hondurasu v Madridu. Uchýlil se tam spolu se čtyřmi mladými muži z Opus Dei a jeho bratrem Santiagem na čtyři dlouhé měsíce. V bytě žilo téměř sto lidí. Byla tam jen jedna koupelna a jídlo nebylo nijak zvlášť bohaté.

Eduardo Alastrué, jeden z přítomných, popsal panující atmosféru následovně: „Někteří trávili čas mlčením přemítajíce nad jejich skleslostí a neštěstím; jiní si bez přestání ulevovali tím, že hořce komentovali jejich současná i minulá neštěstí. Jiní bědovali nad svým rodinným neštěstím, ztracenými studii nebo podnikáním, nebo nejistou a ohroženou budoucností. Tyto pocity byly smíchány se strachem vzbuzeným minulým utrpením a pronásledováním, strachem, který učinil, že svět mimo náš azyl byl považován za neobyvatelné prostředí. V některých případech byla s tímto strachem spojena nenávist vůči protivníkům, prozatím bezmocná nenávist, ovšem s nadějí, že jednoho dne bude uspokojena.“

Na druhé straně klima, které kolem sebe vytvořil sv. Josemaría bylo pozitivní a plné naděje. Aby dobře využívali každého dne, stanovil plán, ve kterém bylo místo pro vztah s Bohem, studium, učení se jazykům a rodinný život.

Svatý Josemaría jim kázal každý den rozjímání. V jednom z nich jim řekl: „Můj život je nyní tak monotónní! Jak mohu v tomto nuceném odpočinku uskutečnit Boží dary? Nezapomeňte, že můžete být jako sopky pokryté sněhem (...). Z vnějšku, ano, tě může pokrýt led monotónnosti, tmy; budete vypadat navenek jako svázaní. Ale uvnitř váš oheň nepřestane hořet ani vás nebude unavovat potřeba kompenzovat nedostatečné vnější činnosti velmi intenzivní činností vnitřní“.

V dopise napsaném o rok později těm, kteří byli z Opus Dei a byli roztroušeni válečným konfliktem, navrhl způsob, jak to udělat: starat se o vnitřní život. To se chystáme dělat při této duchovní obnově: starat se o náš vztah s Ježíšem a také přemýšlet o tom, jak může naplnit naše životy ... za těchto nových okolností.

Rozjímání

„Nechť tvá víra ve svatou eucharistii dosáhne obřích rozměrů! Žasni nad tou nevýslovnou skutečností. Máme Boha v sobě, můžeme ho každý den přijímat, a chceme-li, hovoříme s ním důvěrně jako s přítelem, bratrem, otcem, jako s Láskou.“ (sv. Josemaría, Výheň, bod č. 269)

Audio spustíte pod tímto odkazem

Duchovní četba

Nabízíme dva texty pro duchovní četbu:

Předávat víru (1)

Předávat víru (2)

Zpytování svědomí

Uveď se do Boží přítomnosti a uvažuj, pomalu, o následujících otázkách:

  1. Slouží mi skutečnost, že jednoho dne zemřu, k tomu, abych lépe využil/a čas, který mi Bůh dává? Jsem si vědom/a, že se budu muset zodpovídat před Pánem z toho, jak jsem využil/a talenty, které mi dal? Je pro mě důležité především to, jak soudí mé jednání Bůh, nebo jednám čistě z lidských pohnutek?
  2. „Bůh »chce, aby se všichni dali na pokání« (2Petr 3, 9), avšak respektuje rozhodnutí člověka, kterého stvořil ke svobodě a zodpovědnosti“ (Kompendium 213). Uvědomuji si, že kdo setrvává ve smrtelném hříchu, odmítá milosrdnou Boží lásku?
  3. Obrácení je vždy možné, dokud jsme na zemi. Snažím se ukázat svým přátelům radost, kterou přináší přátelství s Kristem? Modlím se a nabízím nějakou oběť za obrácení těch, kteří nežijí v souladu s Božím zákonem?
  4. Mluvím o svátosti smíření se svými známými a přáteli? Umožňuji svým dětem přijímat tuto svátost? Snažím se posilovat v nich, s respektem k jejich svobodě, touhu po této svátosti? Věřím ve vzkříšení mrtvých? Modlím se za zemřelé, za duše v očistci, zvláště během eucharistické oběti? Prosím duše v očistci o přímluvu?
  5. Pán říká: „Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec“ (Mt 5, 48). Toužím odpovídat na povolání ke svatosti? Začínám každé ráno modlitbou a obětuji celý den Bohu? Obnovuji tento úmysl během dne?
  6. Snažím se dělat dobře svou práci a obětuji ji Bohu? Vynakládám prostředky, abych zlepšil svou profesionální formaci? Vyhýbám se odbyté práci?
  7. Nesu statečně obtíže, které se mohou objevit v práci, a obětuji je Bohu? V případě nezaměstnanosti, umím vytěžit duchovní užitek z tohoto těžkého období a vynakládám zároveň úsilí při hledání nové práce?
  8. Prosím o radu osoby dobrého úsudku, když stojím před etickými otázkami, souvisejícími s mou profesí? Prosím Boha o sílu, abych odmítal jakoukoli nespravedlnost, lest nebo podvod a nedělal ústupky?

Modlitba svatého růžence

Doporučujeme pomodlit se svatý růženec, jehož modlitba v rodině je spojena s možností získat plnomocné odpustky.

Text o Panně Marii:

K Ježíši skrze Marii

Audio verze textu pod tímto odkazem:

audio: K Ježíši skrze Marii

Modlitba papeže Františka za konec pandemie

Maria, Ty záříš vždycky na naší cestě jako znamení spásy a naděje. Svěřujeme se tobě, Uzdravení nemocných, jež jsi u kříže byla připojena k bolesti Ježíšově a zachovala svou víru pevnou. Ty, Záchrano římského lidu, víš čeho nám zapotřebí a jsme si jisti, že se postaráš, aby se, jako v Káni Galilejské, mohla navrátit radost a veselí po této chvíli zkoušky. Pomoc nám, Matko Božské lásky, abychom se připodobnili vůli Otce a učinili to, co nám řekne Ježíš, který vzal na sebe naše utrpení a obtížil se našimi bolestmi, aby nás – skrze kříž – přivedl k radosti vzkříšení.

Amen.